Pohled do rumburského pohostinství III

Řada bývalých pohostinských podniků ukončila existenci. Byla použita k jiným účelům, přestavěna či musela udělat místo nové výstavbě. Třeba Elisium – malý útulný sálek vhodný pro taneční, studentské a dětské slavnosti. Škoda.

Jiné, nové podniky, dobře slouží. Třeba hotel U Parku, v Metalurgii, cukrárna Venezia, kebab a další. Řada podniků zůstala – Zámeček, nádražní restaurace, Zelený strom, Hvězda a další.

Zůstala rovněž bývalá restaurace a kavárna s dávným jménem Stadt Dresden, po válce přejmenovaná na Besedu. Dnes velký prázdný dům patřící snad Svijanskému pivovaru, s celkem pestrou historií. Dobře se tu sedělo u kávy, ale krátce, neboť věřte nevěřte, někoho napadla, slušně řečeno, pitomost. Restaurace se vystěhovala a byl tu sklad brambor. Onen šikula patrně chtěl oživit ulici zelení. To se mu také podařilo, brambory přání pochopily a za velkými okny se vesele zazelenaly.

Takže další změna: v roce 1953 dostala Besedu loutková scéna základní školy v Dobrovského ulici. Kolektiv učitelů, který se věnoval divadlu s láskou a nadšením, vytvořil tak krásné prostředí, že je mohly Rumburku závidět všechny okolní obce. Děti byly nadšené, s nimi i maminky. Vždyť repertoárem byly krásné pohádky, za které patří bývalým učitelům trvalý dík. Jenže v roce 1960 přišla další změna. Divadélko bylo vystěhováno a bylo sem přeloženo železářství, později prodejna kuchyňských potřeb. I ty končily, budova byla opravována vnitřně i venkovně, leč při tom zůstalo. Pivovar nenastoupil a dům je dodnes prázdný, jen občas okupovaný bezdomovci k velké nelibosti úřadů. Snad se přeci jen dočkáme bývalé restaurační pohody.

zb